Září 2018

Horská dráha aneb hormony se bouří

24. září 2018 v 20:34 | JR
Ahojte všichni ,

tak jsem tu s dalším článkem , tentokrát o tom , jak se mi začínají plašit hormony ,aneb děje se semnou to co jsem celý život nechápala....

Přišlo to nenápadně - napřed jemné náznaky , jako například , že mi bylo líto všech prodavaček v obchodě, protože jsou na ně lidi zlí ( řekla jsem si, že jsem prostě jen empatická ) . Pak taková ta klasika jako u každé ženské , některý to mají i netěhotný - brečení u filmů, ale ne jen tak u ledajakých filmů . Já se dokázala rozbrečet u filmu ROZTOMILÝ MAZLÍČEK , aneb film pro děti a já u toho řvala hysterickým záchvatem breku... Joooo to už jsem si začala říkat, že tady něco nehraje....

Další nálady ,které se často objevují jsem nazvala : Přestaň dýchat a narušovat mi auru. To je v překladu to, že nesnesu na 2m člověka , ať dělá cokoliv - nedejbože aby se zasmál, nebo vydal nějaký hlasitější zvuk. To pak vede k výbuchu vzteku , což pak vede k pláči, jelikož je mi to pak všechno strašně líto, aneb vracíme se k bodu 1 (prodavačky) . Vlastně všechno je na sebe tak nějak napojený....

Co u mě dokáže vyvovlat doslova hormonální výbuch je , když mi někdo začně BEZ DOVOLENÍ sahat na břicho -> Jako sorry , ale já vás taky neosahávám. To že je někdo těhotnej neznamená že má na břiše terč určen k zásahu mazlení a šišlání !!

No a pak nastane takový den , kdy už prostě od rána víte, že je všechno nabobek . Takovej temnej den u mě nastal ve čtvrtek. Už od toho co jsem otevřela oči mě všechno štvalo - nelíbí se mi jak je vymalovaná koupelna, proč je ten ručník na zemi, co si mám sakra dát na snídani.... Noooo pak jsem došla do práce, otevřela emaily a to tomu moc nepřidalo - to jako všichni neví, že jsem těhotná a musí mě furt otravovat a něco chtít ?! Všechno je moc těžký.... Ale vždyť už mi tu zbývá ,,pár,, dní a všechno mi tu bude chybět , co když všechno zapomenu a všichni zapomenou na mě. Takže jsem celý den čuměla jak pako do monitoru a slzela a pofňukávala - chvílu vztekem a chvílu smutkem.Přitom vám ten zadní racionální hlas v hlavě říká - Normální Jájo seš tam? co blbneš? seš už úplnej chorej mozek? - Ale nějak jsou ty těhotenský temný síly silnější ....

A to bych nebyla já , abych v tomto nepokračovala i doma. Všude je bordel!! Nic není nachystaný pro malou !! nelíbí se mi náš dům!! Nemůžu nic dělat !!!.... No a kdo to bohužel schytal na všech frontách byl Davča - Nic tě nezájímá! Nemiluješ mě! Netěšíš se jak já !! - Řeknu vám, že ten chlap má zlatý nervy...

Redková se vyřvala, vyvztekala , vybrečela a bylo po apokalypse. Zase bylo jasno a bez mráčku :-)

Takže tímto článkem se chci omluvit všem , které jsem dřív nechápala, jelikož teď už to všechno chápu... Už mi to všechno došlo a soucítím s vámi všemi , ale víte co ? MY TO DÁME!!

Jo a taky se předem omlouvám za vše co jsem řekla, nebo v budoucnu řeknu,jelikož za sebe vážně neručím a mě samotnou to děsí :-) Podle mého názoru je třeba nějaká posedlost démonem úplný prd oproti těhotenským hormonům. Možná by nebylo úplně od věci založit nějakou speciální církev , která bude pečovat i tyto posedlé ženy po dobu 9 měsíců formou nekonečnýh přísunu čokolád, obejmutí, citlivých slov ve správný čas atd.








5. měsíc za námi aneb odchází mi mozek

19. září 2018 v 18:20 | JR
Ahojte všichni,

tak jsem tu s dalším článkem, pro tentokrát vám napíšu o tom jak se zatím cítíme a taky o tom , jak si začínám všímat, že mě asi měkne mozek :-)

Takže :
1. Zatím jsem přibrala jen 6 kg a jde to opravdu vidět jen na bříšku (odborně neodborný název- oteklá nit) a samozřejmě i prsa jsou větší, což je pro Davče největší odměna na oplátku za ty moje náladičky :-)
2.Můj šatník se už opravdu hodně zužil, takže jsem musela pořídit pár prvních těhotenských kousků - ať žije lidl-shop
3.Chození na záchod asi 3x za půl hodiny - vážně boží, když musíte jít třeba něco vyřídit do města, nebo jste uprostřed obchodu. Dokonce jsem začala pozorovat to, že mě kolikrát Lili ještě začne jakoby naschvál kopat do močáku - asi bude škodolibá po mamince :-)
4.Únava - Co si budem nalhávat, už to není co bývalo. Padne 22:00 a mám pocit, že upadám do komatu a přísahám, že pokud se někdy stanu prezidentkou zeměkoule zavedu pro těhotný polední siestu, protože každý den v práci kolem 12:00 přijde únava a udržet hlavu navrchu a nezavřít oči je vážně nadlidský výkon.
5.TĚHOTENSKÝ MOZEK - a teď to nejhlavnější a proč vlastně píšu tento článek. Ano je to opradu tak, ale můj mozek vypovídá službu a to hned na několik způsobů.
*Začínám zapomínat na věci o kterých si myslím, že jsem je prostě udělala - Teď o víkendu si tak v klídečku smažím holandský řízky s nivou a v hlavě už si říkám - konečně už osmahnu jen dva , sliju brambory a udělám kaši a v tom mi to došlo - Vždyť jsi ty brambory nedala vařit!! Co vařit, ty jsi je vlastně ani neoloupala !! No tak jsem si dosmažila poslední dva Holanďany , šoupla je ještě do trouby a chuťový buňky si musely hold ještě počkat na ty brambory....
*Vždycky jsem říkala, že až budu jednou těhule nebudu jak ostatní těhule a ono je to asi daný nám všem - už se nedokážu normálně soustředit na nic jinýho, než na vybírání věciček co se musí nakoupit, jesli radši postýlku takovou či takovou . Takže nyní udržím pozornost asi jako štěně - půl hoďky OK , ale pak půl hoďky zase vybírání věcí :-) Nejhorší na tom je, že to takto funguje jak v práci tak i doma , takže sečteno podtrženo - MÁM TĚHOTNEJ UŽ I MOZEK :-)

PS: Další důkaz je tento článek - psala jsem ho asi hodinu a musela ho asi 3x opravit, jelikož mi chyběly ve větách slova

Těhule v práci aneb stále v plném nasazení

10. září 2018 v 18:27 | JR
Ahoj ahoj :-)

přemýšlela jsem ,co napsat do dalšího článku a nakonec jsem vybrala aktuální téma : PRÁce.

Léto už je definitivně za námi a musíme se opět všichni přepnout do pracovního režimu. Já mám teď za sebou první pracovní týden po dovolené a řeknu vám -> ještě tak 14 dní volna by mě vůbec nevadilo :-)

Aby jste byli v obraze co vlastně dělám , tak pracuji jako managerka výroby v jedné menší firmě v Blansku. V této firmě pracuji již 3 roky a na této pozici jsem teprve od března tohoto roku. Svou práci mám ráda , ikdyž občas jsou období , kdy mám chuť celou fabriku zapálit nebo se chci stát masovým vrahem :-) :-) :-)

Tento týden , když jsem seděla u stolu a pročítala jsem příchozí emaily mě tak napadlo , jak dlouho to nejspíš budu ještě zvládat fyzicky a v mém případě hlavně psychicky :-D Hodně kamarádek mi už několikrát řeklo proč se na to nevykašlu a nejdu na rizikový těhotenství a já si říkám PRoČ ?
Podle mého názoru je blbost chodit na rizikové těhotenství (nemocenskou) jen tak když k tomu není důvod.... Ano pokud bych měla manžela milionáře , tak bych asi přemýšlala jinak , ale asi 90% všech normálních lidí přecejen příjem potřebuje a hlavně , když se má připravit na příchod potomka ( o mém nákupním seznamu raději příště).Samozřejmě jiná situace je , když jsou opravdu nějaké zdravotní potíže.

Já bych měla na mateřskou nastupovat koncem listopadu . Netvrdím, že vydržím až do listopadu, ale do konce října to v plánu určitě mám. Občas je to náročný -> porady, audity, zákazníci , řešení problému v teamu . Úplně super bylo, když k nám dojel zákazník z Německa a měli jsme ho provádět po výrobě zrovna když bylo 35 stupňů.
Teď poslední dobou už začíná být pro mě otravný celý den sedět, jelikož mě všude vššchno tlačí a nemůžu najít tu správnou sedící polohu - naštěstí mám super kolegy, takže jim nevadí , že mám nohy natažený na druhé židli a klávesnici položenou na klíně, aneb pohodička jak doma na gauču :-) Co mě ale dovádí k šílenství -> chození na záchod tak 2x za půl hoďky, aby jste to pochopili , tak záchod nemám třeba hned vedle kanclu, ale musím přejít našu halu a pak ještě další dlouhou chodbu... prostě otrava :-D
No a co je poslední dny nejvíc aktuální -> malá kope jak kickboxer, takže si představte, že mluvíte třeba s majitelem firmy a zkuste se soustředit-> to prostě nejde :-D To vám v hlavě běhá milion myšlenek co tím asi dává malá najevo - líbí se jí ten chlap ? Nelíbí se jí ten chlap ? Takže ve finále jen tupě zíráte a myšlenky jsou v břiše :-D

Ale těhotenství v práci má samozřejmě i výhody - všichni jsou na vás hodní, rozmazlují vás, se vším vám pomáhají a o těch dobrotách co mi nosí ani nemluvím :-) :-) A přecejen jsou to poslední dny s lidma s kterýma jste trávily skoro každý den za posledních pár let (jasně ne vždy to bylo růžový) , ale i tak mi budou chybět.

Takže sečteno podtrženo -> Dokud se do té práce dovalím a budu psychicky i fyzicky O.K , tak si to budu ještě užívat dokud to půjde. Přecejen je to posledních pár měsícu či dnů , kdy jsem ještě jen managerka Redková pak už budu jen několik let MÁMA <3 a poté za hodně let už budu MÁMA managerka Redková.




Dája, Jája a Líla aneb bude to Lilien

3. září 2018 v 19:37 | JR
Ahojte všichni :-)

Doufám, že tímto článkem nikoho neurazím a nikoho se nedotknu. Každé jméno je svým zůsobem něčím krásné a každému se líbí něco jiného a myslím si, že v tom je ta krása. Někomu se líbí klasické české jména, někdo dá přednost zahraničnímu jménu a někdo dokonce volí jména třeba podle komiksových superhrdinů. V některých rodinách se dědí jméno z generace na generaci, nebo se často dává jméno po našich blízkých, kteří už tu nemůžou být s námi.

My jsme měli už několik tipů z doby, kdy jsme o dětech jen snili a tyto rozhovory vždy proběhly jen v meziřeči. Už tehdy jsme zjistili, že pro kluka máme jasno DAVID. Mě osobně se toto jméno líbilo odjakživa a asi vás nepřekvapí, že mé drahé polovičce taky, jelikož hodně chlapů chce mít svého syna pojmenovaného po sobě samém aneb jak Davča říká - byl by to malý David Jakš JUNIOR a říkal bych mu Juniore ( má to z Indiana Jones) :-)

No a pak přišla řada na výběr holčičího jména a nastal problém - šílenství a zoufalství je přesnější :-D

Vypíšu vám naše favority a dokonce i jména které nám navrhovalo naše okolí a k nim nějaký ten komentář.

ANIČKA - krásné české pohádkové jméno - ALE prostě ALE :-) Aniček je na tomto světě spousta. V pohádkách , naše babičky i plno nově narozených Aniček a my chtěli jméno, které bude alespoň trochu neobvyklé.

AMALIE/AMÁLKA - opět můj výběr - prostě bych měla doma svou malou krásnou vílu Amálku ALE pak mě toto jméno zamítl můj drahý asi během minuty VÍLA ANÁLKA.....No co k tomu říct :-/ :-D

LAURA - krásné jméno o kterém jsem hodně hodně přemýšlala, ale řekli jsme si , že nechceme žádné jméno kde bude R . Oba jsme potkali, za život spoustu lidí co mělo ve jménu R a bohužel ráčkovali, takže si dokážete představit, jak se asi celý život cítí... LAULA..

MIA - můj velký favorit, který zůstal hned na druhém místě. Jméno krásné jak pro malou princeznu (Miuška) tak i pro dospělou ženu Mia ( zní to vznešeně i sexy zároveň) , ALE můj milovaný to opět rozsekl - > MIA/ZMIJA nechci doma hadicu :-D

JULIE - Julinka byl můj velký favorit , když jsem byla mladší ( hodně jsem četla dívčí romány od koní a skoro v každé druhé byla hrdinkou Julie) . Nyní jsem brala jako velký plus, že se po domácku říká Julii - Lili . ALE dvě věci rozhodly , že Julii zamítáme - Nelíbí se nám oslovení Julčo , což používá většina lidí a já si pokaždé vzpomenu na písničku od Dády Patrasové - chytila jsem na pasece žížalu.... :-/ Takže bylo jasno.

ARIA - Kdo zná Hru o trůny , tak přesně ví , kde jsme toto jméno vzali. Aria je moje best postava z celého seriálu (trochu mi připomíná mě samotnou) i Davčovi se toto jméno líbí ALE nechtěli jsme , aby se celý život potýkala s připomínkama, že je pojmenovaná podle někoho ze hry o trůny a taky jsme si uvědomili , že nás nenapadá žádná zdrobnělina - Arianko ? Aruško ? -> Uznejte sami , že to zní divně....

JANA - tohle bylo velké rozhodování... Citově bych toto jméno dala moc ráda - po své mamince, která už tu mezi námi není ALE čím víc jsem nad tím přemýšlela uvědomila jsem si , že v rodině jsme byly Jany 2 a ani jedné z nás to jméno nepřineslo nic dobrého .... Takže jsem si řekla, že nechci jméno , které mi sice připomene maminku, ale s tím i tu bolest, která je s tímto jménem spojená. Je na čase odpoutat se od minulosti a věcí , které se nezmění a začít tvořit svůj vlastní příběh se svou rodinou...


A pak tu je jméno LILIEN které zvítězilo nadevšemi , které jsou vypsaná výše. Toto jméno má mnoho podob - Liliana, Lili, Lily , Lilian.... ALe my z těhto možností vybrali Lilien - Budeme malé říkat Lili , nebo Lílo (to je prostě boží) , ale chtěli jsme , aby mohla používat i ,,dospělejší,, verzi - Lilien či dokonce jen En.
Jako další plus je pro mě to, že jsem velký milovník Harryho Pottera a i tam se přecejen jméno Lilli Potterová vyskytuje :-) Taky máme rádi seriál Průměrňákovi a zjistili jsme že jméno Sue vlastně znamená pod jiným názvem Lily , takže bylo jasno.

Takže sečteno a podtrženo - V lednu přibyde na světě jedná malá LILEN <3 takže budeme trio Dája, Jája a Líla <3