*Hmyzí válka

21. srpna 2016 v 19:19 | JR |  Hmyzí válka
Tak jsem zde po dlouhé době s dalším příspěvkem :-)
Asi jsem se Vám nezmínila o mé šílené fobii z vos. Tato fobie se u mě objevila teprve před pár lety, ale řeknu Vám... léto je pro mě období hrůzy. Kdyby jste náhodou někde zahlédli červenovlasou potetovanou ječící holku, která kolem sebe mává rukama a letí za ňou malá vosa, jsem to určitě já :-) Protože v mé hlavě za mnou neletí maličká vosa ale asi metrová smrtelně jedovatá bestie. No ale přejděme k dalšímu příběhu z naší domácnosti.

Sedím si tak u notebooku a spozoruju, že pes něco urputně sleduje a byl to přesně ten výraz něco tady poletuje a chci to ulovit. Než jsem se ohlédla přelítla mi nad hlavou obrovská vosa a když říkám , že obrovská tak byla vážně obrovská :-/
Pes se vydal na lov, já zahodila notebook a histericky jsem řvala na svého drahého ať tu beztii okamžitě zneškodní.
Muž s ledovým klidem popadl utěrku a vydal se na lov. Já vše pozorovala z povzdálí.
Můj drahý si myslel , že to bude lehký boj , ale byl na omylu. Po prvním máchnutí utěrkou bestii jen rozzuřil a ta se dala taky do boje. Byl to velice vyrovnaný souboj . Napřed běžel David za vosou do kuchyně a asi po 10 sekundách letěla vosa v protiútoku z kuchyně za Davidem . Byla jsem k smrti vyděšená , že ho ta příšera zabje, ale musela jsem se smát a myslím si , že kdyby se uměli psi smát , tak by se smál taky :-D
David, po chvíli provedl poslední protiútok a zahnal bestii k oknu v kuchyni a utěrkou zasadil poslední ránu. ALE rána sice vosu zasáhla, ale strhl i celou garnýž se záclonami , ta pozházela vše co bylo na parapetu a vosa ještě k tomu vykazovala známky života. David popadl časopis a asi 150ti ranami bestii dorazil. Joooo zvítězili jsme. Já se radovala, pes začal radostí štěkat a muž měl vítězoslavný pohled ve tváři , prostě jsme byli všichni zachráněni a nadmíru spokojení:-)

No ale to byl jen začátek, po pátrání na internetu jsem zjistila, že to není obyčejná vosa, ale údajně vosa hrabalka , která je nejlepší přítelkyní arachnofobiků, protože se usadí v domácnosti a loví pavouky stylem, že do nich naklade svoje vajíčka... No prostě hnus. Kdybych byla arachnofobik určitě bych ji milovala, ale takhle bych spíš ocenila pavouka, který by lovil je.
No a jelikož se jim tu u nás doma líbí, máme zde někdy i dvě denně, nejspíš se usídlila u nás na půdě a občas se jdou podívat po kořisti i do naší společnosti. Už jsem se vypracovala na level, že při kontaktu s ní neječím a dokážu vzít smeták a z bezpečné vzdálenosti se jí pokouším dostat ven oknem , no a když prostě nechce svůj boj vzdát odejdu na chvílu do jiné bezpečné místnosti , po chvíli se vrátím a když mám štěstí a někde se mezitím usadila, a tak jí přesnou ránou těžkou knížkou rozmáčku. Ano jsem na sebe hrdá :-)
A jelikož má vše nějaké následky, tak i jejich společnost má samé negativa. Ne jen to, že mě každý den děsí k smrti, ale pavouci před ní prchají ( nebo spíš už jsou vyvraždění) i můj oblíbený pavouk Karel, který bydlel na záchodě a bránila jsem ho zmizel :-( a to má za následek, že se tu začínají roztahovat muchy (kterých si ta vosa samozřejmě ani nevšimne) . A ne, že by to byla obyčejná vesnická masařka. Řeknu vám, v životě jsem se nesetkala s muchou, která vypadá jako normální mucha obecná , ale kouše tak, že bodnutí od hovada je polechtání :/ Řekla bych , že některé mají i červené krvelačné oči. A nekecám fakt pijou krev :-/ Když jsem jich pár rozmáčkla , vážně v nich byla krev. Takže jsme se doma vybavili biolitem , mucholapkami a je na chvílu klid.... Děsím se co zahájí invazi příště :/ Obavám se, že se nám přez dům prožene stádo masožravých kobylek...
Držte nám palce, ať tento boj ve zdraví přežijem a když už ne po fyzické stránce, tak aspoň psychické :-D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama